Nová Základní Škola čar a kouzel v Louňovicích, měla vzniknout nedaleko magického lesa. Famfrpálové hřiště, včetně arény pro boj s draky a zahrad pro pěstování, měly vzniknout na jeho dvoře. Ředitel, jež oplýval bujarým vousem, se soustředil na obranu proti černé magii, pro pomoc s architektonickými lektvary, proto uspořádal celosvětovou soutěž. Cirkus-Architekti se jí rozhodli zúčastnit.

Předmětem soutěže je řešení základní školy velikosti 2 x 9 tříd se dvěma přípravnými třídami, bytem školníka a doplňkovým provozem v podobě malometrážních bytů pro zaměstnance a prostorů pro ZUŠ. Kromě samotné budovy školy je potřeba vyřešit její napojení na hlavní komunikaci I/2 pomocí návrhu nové křižovatky, dopravu v klidu a vizi pro možné rozšíření školy na 3 x 9 tříd.

V Louňovicích, mezi lesy a rybníky, vzniká škola navržená v duchu 21. století. Umožňuje moderní výuku a inspiruje děti k dalšímu rozvíjení sebe samých. Koncept, ve své podstatě, rozprostírá jednotlivé funkce excentrickým charakterem - tím vzniká různorodé prostředí, evokující nutnost vnést pestrost do školního života. Důraz je kladen na propojení všech činností s exteriérem, zejména s přilehlým lesem a navrženým atriem. Extéeiér je vnímám jako pomocník při práci se střídáním prostředí, a místem pro odpočinek - pomocník, který inspiruje a nabíjí děti energií pro další studium.
Školní docházka, se zde odehrává v různých typech prostředí, nedochází tak k jednotvárnému a monotónnímu životu ve škole.
Školní den dětem nabízí, čerstvý vzduch, vůně přírody a přirozené světlo. Krom fyzické podoby, návrh apeluje také na rovinu "duchovní" jakožto místa, kde vzniká budoucnost naší společnosti.

Hlavními esencemi při vytváření elementárního konceptu, byla podstata samotné stavby - tudíž učebny. Prioritou byly kvalitní stavebně-fyzikální vlastnosti. Dalším bodem bylo urbanistické uspořádání a ekonomičnost návrhu. Koncept, ve své podstatě, rozprostírá jednotlivé funkce excentrickým charakterem - tím vzniká různorodé prostředí, evokující nutnost vnést pestrost do školního života.
Důraz je kladen na propojení všech činností s exteriérem, zejména s přilehlým lesem a navrženým atriem. Extériér je vnímám jako pomocník při práci se střídáním prostředí a místem pro odpočinek - pomocník, který inspiruje a nabíjí děti energií pro další studium. Školní docházka, se zde odehrává v různých typech prostředí, nedochází tak k jednotvárnému a monotónnímu životu ve škole.
Školní den dětem nabízí, čerstvý vzduch, vůně přírody a přirozené světlo. "Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení"

Škola se dělí na základní čtyři bloky.

Blok I. stupně je orientován na jiho-západ, obsahuje učebny se zázemím pro nižší stupeň, vedení školy, knihovnu, občerstvení, či družinu. V těsné blízkosti družiny se nachází přípravné a kmenové třídy, připravené pro použítí družinou.

Blok II. stupně je orientován na jiho-východ a propojuje blok I. stupně a Objekt Multi-kulturní. Tvoří rozhraní mezi atriem a sportovišti školy. Nachází se zde učebny se zázemím pro kompletní II. stupeň.

Multi-kulturní blok
Tento objekt propojuje všechny volno-časové a zájmové aktivity. Snoubí se zde sport, hudba, drama a výtvarno. Nalezneme zde jak tělocvičnu, ZUŠ a kurzy 3. věku, tak i aulu s možností exteriérové scény. Všechny tyto funkce zde pojí čekací prostor pro rodiče. Tento blok má samostatný vchod a počítá tak s provozem mimo školní docházku.

Blok Jídelny a Ubytování - poslední z bloku je z provozních důvodů jídelny umístěn nejblíže komunikacím. Nalezneme zde velkokapacitní jídelnu s kuchyní, podzemní parkoviště pro zaměstnance, zázemí školníka. Nedílnou součástí je Ubytování pro školníka a zaměstnance v klidné části zahrady.

Atrium v tomto návrhu není pouze místem zprostředovávajícím přirozené světlo. Atrium je zde vnímáno jako plnohodnotná - část školy - je to prodloužení chodby či rozšíření učebny, místo kde se setkávají děti, učitelé a rodiče. Je prostorem pro odpočinek, samotným uspořádáním nutí několikrát denně děti, aby jím prošli, na oběd, tělocvik, či domů. Školní docházka se tak neodehrává v jednolitém časovém horizontu a v jedné místnosti, nedochází tak k jednotvárnému a monotónnímu životu ve škole. Právě tímto přestávkovým okysličením, čerstvým vzduchem, světlem, ale i tím, že si děti přezují bačkůrky, je vymaní ze školního stereotypu. Jako natažená pomocná ruka, se do areálu školy line lesní biotop. Ten zpříjemňuje vizuální kontakt z prostoru učeben a obohacuje atrium. Nabízí přirozený stín, či přirozený pohlcovač hluku. Doslova zde propojuje naturalistický exteriér s interiérem školy. Zprostředkovává dlouhodobé vnímání času, zejména cyklickým růstem rostlin, narušuje zmíněnou monotónnost.

Třídy, kde děti mnohdy tráví téměř celý den, oplývají velkorystostí. Sami jsou hojně prosvětleny a umožňují i prosvětlení chodby. Každá třída je rozšířena o prostor na relaxaci, či místo pro individuální výuku žáků. Akustické obklady umožní nerušenou výuku. Multifunkční boxy u každé třídy slouží jako zázemí pro třídu i chodbu - nalezneme tam šatny, úschovné prostory, umyvadla. Boxy jsou rozšířením chodby, variabilní řešení sezení umožňují dětem psát, posedět ve skupině, či si najít odlehlé místo pro první lásky. Návrh reaguje na ekonomické využití chodby - tzn. oboustranné rozmístění učeben. Tímto rozvržením dojde ke vzniku podlouhého traktu, který se zužuje s klesající kulminací žáků.

Pro samotný návrh školy byl pozemek, který je na jihu sevřen zástavbou rodinných domů a lesem na severu, inspirací a vodítkem pro práci se samotnými hmotami a programem školy.
Velká snaha byla věnována pro učinění školy urbanistickým městotvorným prvkem, který neslouží pouze sám sobě, ale nabízí nespočet programových využití veřejností.

Kladem návrhu je měřítkově příznivá velikost školy v daném prostředí a celková měřítková přiměřenost vůči obci. Výška pavilonů byla navržena tak, aby neinvazivně vstupovali do okolní zástavby.

Jednoduchého kontextuálního hmotového a urbanistického řešení včetně jednotného a elementárního výrazu školy je docíleno excentricitou pavilónu a jejich organizovaným seskupením okolo atria.
Nenápadná práce s konfigurací terénu a různorodost výšky školních pavilónu vzbuzuje v těsné blízkosti pocit různorodého prostředí.

Řešení dopravy v klidu pro školní a mimoškolní provoz vyžaduje různorodé varianty řešení. Z tohoto důvodu bylo navrženo jako segmentové. Dlouhodobé parkování zaměstnanců školy je odděleno od parkování krátkodobého a bylo vyřešeno jako parkování podzemní s kapacitou 16 míst. Krátkodobé parkování je umožněno na Stálém parkovišti, které je přizpůsobeno častému provozu. Jeho kapacitu lze přizpůsobovat různorodým nárokům během školního roku. Jeho rezervy nalezneme v Občasném parkovišti, které je připraveno plnit svou funkci při pořádání jednorázových akcí. Kapacita parkovacích míst, bez K+R je 125 stání.

Z ekologických, ekonomických důvodů a z důvodu požadavku na kvalitu vnitřního prostoru byla vybrána konstrukce těžkého dřevěného skeletu s lepenými nosníky a pohledovým trámovým stropem. Nosnou funkci zde má kostra z masivních dřevěných profilů. Tyčové prvky z lepeného dřeva spojují - ocelové svorníky a styčníky. Sloupy jsou v pravidelném rastru s vodorovnými průvlaky v obou směrech. Vodorovné ztužení zajišťují stropy, svislé obvodový plášť. Dřevostavby z těžkého skeletu umožňují vytvářet v obvodovém plášti velké otevřené části, které jsou ve většině případů prosklené. Systém umožňuje zavěšené i plně prosklené fasády, aniž by konstrukce musela být v místě prosklení upravována a zesilována. Bohaté prosklení obvodových stěn - umožňuje dokonalý kontakt s venkovním prostředím a studium doslova na dosah přírody.
Zejména v zimních měsících pak funguje jako zajímavý zdroj tepelných zisků. Skeletový systém do budoucna umožňuji velkorysou variabilitu možností modernizace.