Terminál VOD v Jablonci

Terminál veřejné osobní dopravy v Jablonci nad Nisou. Architektonicko-Urbanistická soutěž.

Coworking

Toto Cirkusové představení předvedli - Bc. Jiří Macháček (Fb - Cirkus Architekti) , Bc. Martin Šálek (Fb - Studio ŠÁLEK) + konzultující - Ing. arch. Filip Horatschke

Cirkusová Pohádka

Bylo, nebylo - mezi sedmero horami a u třech přehrad, jedno mírumilovné, Jablečné Království. Do království každým dnem přicházelo velké množství cestovatelů, kočovníků a obchodníků. Království již nechtělo, aby každý vůz, či pár koní, zastavující mezi jeho hradbami, musel platit vjezdný poplatek šlechticům. A tak se rozhodlo přeskupit své řady a vystavět si snový Terminalus na vlastních pozemcích. Cirkus-Architekti se rozhodli zúčastnit se konajícího sjezdu a předvést své vystoupení.

Soutěžní zadání

Předmětem soutěže je návrh architektonicko-urbanistického, konstrukčního, technického a dopravního řešení multimodálního Terminálu veřejné osobní dopravy v Jablonci nad Nisou.

Pro město Jablonec nad Nisou bude terminál vstupní branou pro návštěvníky města a bude hlavním přestupním uzlem ve městě s velkým počtem cestujících. Danému významu by mělo odpovídat navrhované řešení a rovněž by měl nabízet odpovídající komfort pro cestující a řidiče dopravních prostředků odpovídající současným požadavkům. Náplní soutěžního návrhu by mělo být nejen zajištění pohodlného a bezpečného nástupu, výstupu a přestupu cestujících využívajících hromadné dopravy, ale také zajištění veškerého servisu, který by terminál měl nabízet.

Soutěžní návrh by měl obsahovat : 1) Podzemní parkovací dům 2) Prodloužení tramvajové smyčky 3) Terminál veřejné osobní dopravy včetně
jeho vybavení 4) Pěší lávku - Vlaková stanice - Muzeum

Koncept

Oblast Jizerských hor, obklopující Jablonec, výrazně vstupuje i do samotného města, čímž tvoří autentické prostředí města. Řešené území, může umocnit zelenou osu města v povodí řeky Nisy. Proto navrhovaný koncept zdůrazňuje kontakt s řekou a maximalizaci zeleně, která tak vytváří rovnováhu s dopravními systémy v daném území.

Autobusové nádraží je umístěno na severním okraji daného území, kopíruje svým tvarem písmena „V“ stávající urbanistický koncept. Terminál spolu s autobusovým nádražím prioritně slouží lidem, ne naopak - celá plochu terminálu je proto pojata, jako rozšíření stávající pěší zóny. V celkovém konceptu zeleného srdce města, je parkovací dům umístěn pod tramvajovou točnu do dvou podzemních pater. Toto řešení umožňuje vyrovnání terénních nerovností pro tramvajové těleso. Plocha uvnitř železniční smyčky, je tvořena travnatým porostem s odkrytým korytem řeky Nisy.

Terminál tvoří nepřímou bariéru mezi provozem autobusů a parkem, zakončen je vynesenou terasou nad řeku Nisu, s výhledem na park. V nově vzniklém parku Nisa, mohou cestující vyčkat na svůj spoj v zeleném údolí, v kontaktu s řekou. Parkem prochází vlnitá cesta, imitující meandrovitý tvar řeky, ta dodává celistvost celému řešenému území. Cesta graduje v místě bezbariérového napojení na železniční stanici.

Pro

Dvě tramvajové soupravy + 26 - slovy - DVACET-ŠEST,  jisto-jistě potřebných autobusů (MHD, PAD, a odstavných stání) + 200 parkovacích stání pro osobní automobily + spousty nadšených cestujících + zásobování, cyklisty, zaměstnance dopravního podniku

Lokace

Lokalita pro návrh se nachází v Jablonci nad Nisou, v prostoru vymezeném ulicemi Kamenná, Lipanská a 5. května.

Architektonické a Urbanistické řešení

Základní koncepcí našeho řešení je vytvořit autobusový vozový park tak, aby co nejméně narušil výraz města a vytvořil kvalitní dopravní uzel uprostřed zeleně, která bude sloužit občanům a návštěvníkům města.

Autobusové nádraží je umístěno na severním okraji zadaného území. Tvarem písmene „V“ je oddělena meziměstská doprava v kamenné ulici, od městské hromadné dopravy, která je situována do rozšířené Lipanské ulice. Návrh dbal na možnost obousměrného provozu v celém areálu, tak aby zde mohly nastat nejpříhodnější podmínky plynulosti provozu. Terminál spolu s autobusovým nádražím prioritně slouží lidem, ne naopak. Celou plochu terminálu jsme proto pojali jako rozšíření stávající pěší zóny.

Tramvajová smyčka s předjízdnou kolejí je umístěna do sevření autobusových stanic. Jsou zde umístěny výstupní a nástupní zastávky tramvaje. Plocha uvnitř železniční smyčky je tvořena travnatým porostem s vytvořenými cestičkami pro pěší a doplněna okrasnou zelení. Uprostřed je symbolicky odkryté koryto řeky, kde mohou lidé na zabezpečeném ochozu pozorovat tok řeky Nisy.

Objekt terminálu tvoří nepřímou bariéru mezi provozem autobusů a parku. Zároveň pod jeho střechou snoubí umístění nástupní stanice tramvaje a vytváří útočiště pro všechny návštěvníky města – jsou zde umístěni výstupní stanice. Uzavřená část terminálu je řešená minimalistickým způsobem na rozloze 294m2. Je zde umístěno informační centrum, předprodej lístků a místenek, toalety, 28 čekacích míst k sezení, čekací bar s výhledem na autobusové nádraží, četný drobný prodej s výhledem. Terminál zakončuje v jiho-východní části snack-bar s terasou vynesenou do parku nad řeku Nisu.

V celkovém konceptu zeleného srdce města, je parkovací dům umístěn pod tramvajovou točnu do dvou podzemních pater. Toto řešení umožňuje vyrovnání terénních nerovností pro tramvajové těleso a spolupůsobení konstrukcí pro tramvaj, která bude jezdit po jeho zastřešení.
Vjezd do parkovacího domu je umožněn z nově vzniklého vjezdu pro osobní automobilovou dopravu v ulici 5. Května, která bude pro tyto účely rozšířena.

Značnou část návrhu ze zmíněných důvodů věnujeme nově vzniklému Nisa Parku. Zde mohou cestující vyčkat na svůj spoj v zeleném údolí v kontaktu s řekou. Parkem prochází vlnitá cesta imitující meandrovitý tvar řeky, ta dodává celistvost celému řešenému území. V Těchto protáhlých úsecích je umístěno vybavení parku, jako je dětské hřiště a lavičky. Uprostřed stezky, cesta vystupuje nad řeku Nisu a propojuje obě nábřeží. V tomto meandru také park sestupuje k řece. Cesta je zakončena výtahovou věží. Ta slouží pro bezbariérové spojení autobusového terminálu s lávkou vedoucí v jižním směru k železniční stanici, či na severní stranu k Muzeu Skla a Bižuterie.

Dopravní řešení

Hromadná doprava v terminálu VOD a dopravního napojení

Do hlavního terminálu Hromadné dopravy jsou zanechány stávající vjezdové a výjezdové body A, B, C. Návrh dbal na možnost obousměrného provozu v celém areálu, tak aby zde pomohlo nastat nejpříhodnější podmínky plynulosti provozu. Pro zásobovací vozidla a residenty budou platit pravidla pohybu v pěší zóně. Výjezdová místa jsou na hlavní ulici 5.května z ulic Kamenná a Lipanská. Směr Mšeno, Rýnovice je zachován přes centrum města směr Dolní náměstí.

Koridory pro pěší a minimalizace křížení přepravních proudů cestujících s vozidly

V celém areálu Autobusového nádraží vzniká pěší zóna. V oblasti pohybu autobusů jsou cestující navigování vytyčenými přechody pro nevidomé. Vznikají zde vyvýšené ostrůvky pro volný pohyb lidí.
Pro bezbariérové a bezkolizní spojení s železniční stanicí je vytvořena lávka vedoucí nad úrovní motorové dopravy, kterou tak mimo-úrovňově překonává.

Zajištění bezkolizní průjezdnosti jednotlivých typů dopravních prostředků

Pohyb autobusové dopravy v terminálu je obousměrný dle rozměrů ČSN ve všech úsecích. Křížení s tramvajovou linkou vzniká v severním rohu řešeného území pouze v jednom bodě.

Odstavné a parkovací plochy osobní automobilové dopravy

Parkovací plocha pro osobní dopravu je přístupná z ulice 5. května. Je zde nově navržený podzemní parkovací dům pro minimálně 203 automobilů. První podzemní patro disponuje kapacitou celkem 123míst na ploše 4755m2. Z toho je 8 rozšířených míst vyhrazeno hendikepovaným osobám; 4 místa jsou určená pro elektromobily a 6 míst je vyhrazeno pro maminky s kočárky. Do rohových stání se vejde 7 motorek.  V druhém podzemním parkovišti může svůj automobil zaparkovat celkem 82 řidičů automobilů a je zde místo pro 13 motorek na celkové ploše 2499m2. Další stání pro osobní automobily jsou podél ulice 5. května. Vzniká zde vyhrazené místo pro taxi služby a stání kiss and ride.

Konstrukce

Nosný systém terminálu je navržen jako kombinovaný – obousměrný, jižní stěna je z železobetonu pro částečné odhlučnění tramvaje. Strop je vynesen na ocelových nosnících. Je zateplený a je na něm vytvořena jednoduchá skladba pro mechem porostlou střechu.

Při nepříznivém počasí se mohou cestující čekající na své spojení schovat pod jednoduché zastřešení z ocelové konstrukce (ochráněné nátěrem antracitové barvy), zastřešení je tvořeno průsvitným materiálem na bázi polykarbonátu.

Horní podlaží Parkovacího domu je tvořeno klasickým betonovým skeletem. Stropní konstrukce je nadimenzována pro statické a dynamické působení projíždějící tramvaje – železniční těleso je zde vytvořeno pružně-uloženými panely, které nesou železniční svršek. Konstrukce spodního parkoviště je umístěná na hranici spodní vody a její konstrukce bude muset být řešena jako bílá vana.