Dlouzí, Širocí a Bystrozrací už nechtěli platit předražené nájmy šlechticům a rozhodli se proto investovat do společného statku. Měli však rádi městský život a tak si našli kus Země v blízkosti jablonecké katedrály. Všechny tři rodiny oplývaly láskou a rozhodly se proto, že tím bude charakteristický i jejich domov. Dlouzí se rozhodli, vybudovat svou část okolo společného "jídelního" ohně a bez stěn, které by dělily jejich lásku. Širocí si vybrali řešení zákoutích bez dveří, tak aby před sebou neoddělovali svou lásku. Bystrozrací si řekli "dost všem těm zděným příčkám, které oddělují naši lásku" a prosvětlili svou část průsvitnými stěnami.

Architektonický návrh domu, měřítkově odpovídá okolním objektům. Tvoří jej tři hlavní hmoty, které jsou srostlé a působí jako jeden celek. Vertikální forma dělení umožnila, rovnocenné postavení rodin, možnost vstupu na zahradu i stejné množství jižního světla.

Tři láskyplné rodiny. Rodiny, které mají až tři děti a jsou nakloněni ke společnému, úspornějšímu soužití v malé sociální skupině.

Cílem zadání bylo pokusit se vstoupit do charakteristického prostředí novou stavbou a obstát v lokalitě vilové čtvrti, která je situována zejména kolem ulice 28. Října v Jablonci nad Nisou. Většina zdejších vil byla postavena na přelomu 19. a 20. století v secesním stylu. Vilová čtvrť se nachází v těsné blízkosti centra (zhruba 500m od radnice) a nabízí tak dostupnost veškerých potřebných služeb. Není však zásadně rušena dopravou a poskytuje tak velmi klidné bydlení v samém centru města.

Důraz byl kladen na měřítkově stejné řešení uliční fasády, kterou využívají okolní vily, tj. vystoupení středové osy domu směrem k silnici. Odstoupení od komunikace vytváří prostor pro předzahrádku – charakteristický bod v této části města. Samotné vnitřní uspořádání je pojednáno v netradičním duchu a drží se hesla rodina bez hranic. Bytová část „A“ je navržena tak, aby zde každý nalezl své klidné místo, ale přesto byl prostorem spojen s ostatními členy rodiny. V této části nejsou předěly mezi jednotlivými místnostmi řešeny dveřmi, ale zalomením konstrukcí do spirálovitých zákoutí. Prostřední trakt s označením „B“ zase využívá k proslunění místností v celé své délce průsvitné příčky. Toto řešení zároveň umocňuje pocit blízkosti rodiny. Vznikají zde průsvitné přímky skrze celé patro a člen rodiny na jedné straně, může vnímat pobyt dalšího na druhé straně patra. Poslední část s názvem „C“ se nechala inspirovat našimi předky. Za vzor si vzala otevřený oheň umístěný uprostřed jeskyně, uprostřed dispozice se tak nachází atrium prostoupené všemi patry s výhledem na jídelní stůl rodiny, umístěný symbolicky uprostřed.

Monolitická, železobetonová konstrukce. Stěnový systém, který nese systémový strop uložený v kratším směru.

Experiment A -  Celým objektem se jako hlavní páteř rodinného života line pestrobarevné schodiště.

Experiment B - Tak jak gradují poschodí, tak dispozice shazuje svá hmotná kila. -> Využití průsvitných příček.

Experiment C - Jedna velká rodinná jeskyně, s jedním jídelním ohněm a mnoha zákoutími s akustickými závěsy.